Facebook
Kniha Návod na přežití pro muže
Otazniky zivota
Buh pred soudem
Ukaž mi cestu kniha

Vytisknout stránku

Rakovina - 1. díl

«Zpět

Rakovina - 1. díl

Milí čtenáři našeho webu,

V sekci CIVILIZAČNÍ CHOROBY jsme pro Vás připravili 3 oddíly věnované nejčastějším a nejobávanějším civilizačním chorobám v naší zemi. Jsou to rakovina, cukrovka nebo-li diabetes a srdečně-cévní choroby spojované nejčastěji s infarktem myokardu (srdečního svalu).


Slovo „rakovina"


V tomto oddíle se budeme zabývat pravděpodobně nejobávanější a snad vůbec nejzákeřnější chorobou, která dostala hrůzostrašný název - rakovina. Již samotné slovo „rakovina" ve většině z nás vyvolává nepříjemné pocity ne-li přímo děs. Kdo rakovinou prošel [vítězně], ví, o co se jedná a ví to, jak se říká, z první ruky. Komu takto zemřel někdo velmi blízký, by jistě mohl vyprávět dlouhé hodiny o děsivých projevech této zákeřné choroby a různých vedlejších účincích různých metod léčby.


Rakovina je celosvětový problém


Rakovina je jedním z velkých strašáků současné postmoderní společnosti a trpí jí stále více lidí. Zdaleka to není problém výhradně tzv. západní civilizace, naopak s různými druhy rakoviny se setkáme prakticky ve všech částech světa, v industriálních i v tzv. rozvojových zemích, v mírném klimatickém pásu i v tropech či subtropech. Příčiny jsou různé, projevy však velmi podobné.


Chemické pokusy na lidech v reálném čase


Je veřejným tajemstvím, že v naší společnosti „koluje" zhruba 116 tisíc chemikálií syntetizovaných v laboratořích. Nikdo nedokáže říci, jak tyto látky interagují mezi sebou navzájem, jak interagují ve volné přírodě s ostatními přirozenými látkami a jak interagují - z krátkodobého a z dlouhodobého hlediska - v prostředí našeho těla, říká William E. Marks, autor bestselleru „The holy order of water." (Svatý řád vody). Vezměte si množství a agresivitu chemikálií používaných dnes hojně v zemědělství - jak v rostlinné tak v tzv. živočišné výrobě - herbicidy, pesticidy, fungicidy, hormony, hnojiva atd. Dále veškerá ne-přírodní kosmetika, barvy na vlasy, prací prostředky, dále potravinářská aditiva - barviva, aromata, konzervanty. Dále všechny typy hormonů - od těch, které se podávají kravám, prasatům, kuřatům a dalším zvířatům v tzv. živočišné výrobě - přes hormony používané v rostlinné výrobě - až po hormony lidské - používané k výrobě různých doplňků výživy pro sportovce nebo jako antikoncepční pilulky předepisované stále mladším dívkám - samozřejmě s řadou velice závažných zdravotních následků.


Pitná voda a zemědělské chemikálie


Problém samozřejmě není jen v používaných chemikáliích, ale v nadspotřebě pitné vody, která je nezbytná k rozpuštění a depozici těchto chemikálií [nejen] v zemědělské produkci. Například Indie dnes čelí obrovským problémům s nedostatkem pitné vody, protože značné množství pitné vody je používáno k aktivaci chemikálií v zemědělství. Dnes je díky tomu potřeba 5x - 10x více vody k vypěstování stejného množství zemědělských potravin. V posledních 30 letech se tato situace mnohonásobně zhoršila, říká Vandana Shiva, fyzik a environmentální aktivistka v Indii. V podobné situaci se dnes nalézá také mnoho států Evropy včetně ČR. Až 70% vody se dnes používá v zemědělské produkci, 20% v průmyslu a jenom 10% samotnými lidmi. Důvodem je zřejmý fakt, že se dnes snažíme pěstovat různé plodiny na místech, kde by neměly být pěstovány, a abychom je tam udržely, potřebujeme značné množství pesticidů a různých dalších chemikálií.


Negativní dopady užívání pesticidů


Podle oficiálních statistik se v blízkosti rozsáhlých zemědělských ploch v Mexiku rodí mnohem více různě postižených dětí. Napříč celou Evropou klesá plodnost lidí v oblastech, ve kterých se hojně používají pesticidy - např. Dánsko, Velká Británie, Belgie, Francie atd. Např. v Tasmánii vzrostl výskyt rakoviny o 200% ihned poté, co se začaly hojně užívat pesticidy.
Děsivou zprávou je také to, že například v řece Seině se díky zvyšujícímu se obsahu různých chemikálií za posledních 5 let změnilo pohlaví u ryb. V podstatě v této řece plavou už jen samičky - a žádní samečci. Další šokující zprávou je, že toxikologové v Texasu zjistili nedávno vysoké hodnoty PROZACU v tkáních všech zkoumaných ryb. Děsivou skutečností ale je, že nemáme žádné řešení!


Vodu musíme pít denně všichni, bez ohledu na to, jaká je její kvalita.


Gigantický vodní cyklus celé naší planety umožňuje migraci těchto chemikálií na obrovské vzdálenosti. Takže průmyslové toxiny byly nalezeny v tuleních, velrybách, polárních medvědech a rybách v severských oblastech a také v mateřském mléce Inuitských matek.


Další alarmující zprávou je, že téměř všechny průmyslové chemikálie používané v zemědělství a v průmyslu vzešly z válečného výzkumu - který hledal a vyvíjel látky vhodné k masovému zabíjení lidí. Dnes máme tyto látky v malých koncentracích ve vodovodní síti v podstatě ve všech zemích světa. Řada lidí se domnívá, že ve vládě jsou lidé, kteří pečují o čistotu vody a potravin, ale v mnoha případech tomu tak není, říká Erik. D. Olson, odborník na toxicitu prostředí a čistotu vodních zdrojů.


Atrazin - nebezpečný pesticid


Například jeden z nejznámějších pesticidů je ATRAZIN vyráběný švýcarskou firmou SYNGENTA. Tato látka je používána dodnes velice hojně v USA a v řadě dalších zemí světa - v řádu desítek tisíc tun ročně - proto je SYNGENTA jednou z největších agrochemických společností světa. Atrazin se používá se jako herbicid proti dvouděložným plevelům při pěstování kukuřice, cukrové třtiny, sóji, ale také v lesnictví. Atrazin je z chemického hlediska - 2-chloro-4-(ethylamin)-6-(isopropylamin)-s-triazin a jedná se o syntetický herbicid. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ho klasifikuje jako možný lidský karcinogen. V ČR již není registrován a v Evropské unii je zakázán od 1. srpna 2005 na základě rozhodnutí Evropské komise 2004/248/EC. Samozřejmě je za tuto látku vytvořena náhrada s mnoha negativními efekty. Tento herbicid je nejčastěji se vyskytujícím kontaminantem v povrchových i podpovrchových vodních zdrojích v mnoha zemích světa - nejvíce v USA, říká Tyrone Hayes, biolog z UNIVERSITY OF CALIFORNIA, BERKELEY. Tato univerzita se stala jedním z partnerů výzkumu na žádost společnosti SYNGENTA, jestli atrazin může mít antikoncepční vlastnosti - tzn. jestli a jak interaguje s hormony štítné žlázy, s estrogenem a s testosteronem. Dr. Hayes říká, že výzkum potvrdil řadu nebezpečných interakcí Atrazinu s jmenovanými hormony, jeho největším efektem je ale demaskulinizace populace (zvířat i lidí) - tzn. odstraňování samečků z populace - v podstatě se jedná o chemickou kastraci. Dokonce i NATIONAL GEOGRAPHIC uvedl v roce 2005, že nízký počet spermií v ejakulátu můžu je z velké části způsobem vysokým obsahem pesticidů ve vodovodní síti USA. Kontaminace Atrazinem byla také spojována se zvýšeným výskytem rakoviny prostaty, rakoviny prsu a rakoviny vaječníku, říká Dr. Hayes. Tato látka se dostává také do plodové vody a negativně ovlivňuje růst plodu.


Atrazin - velký byznys - někde zákazy, jinde hojné užívání


Itálie zakázala používání Atrazinu v roce 1991, Švédsko v roce 1989, Norsko 1990, Německo 1991, Rakousko 1995, Finsko 1993, Dánsko 1995, Francie 2003. Jedná se v podstatě o jediný způsob, jak snížit kontaminaci přírody Atrazinem, protože tato látka je poměrně stabilní a může cestovat v přírodě prostřednictvím dešťové vody až na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů. Paradoxní je, že evropská firma SYNGENTA produkuje v EU zakázaný pesticid v množství mnoho desítek tisíc tun ročně ... a zaplavuje s ní zemědělský trh v mnoha zemích světa, kde tato látka ještě není zakázána. Další paradox je, že v roce 2006 Agentura pro ochranu přírody USA prohlásila, že vystavení se působní Atrazinu nepředstavuje žádné nebezpečí.


Hormony a jiné tzv. signálové molekuly


Hormony jsou ze své podstaty tzv. signálové molekuly, které již ve velmi nízkých koncentracích ovlivňují zásadním způsobem pochody v našem těle. Signálními molekulami mohu být jak různé bílkoviny na membráně, tak i různé cytokiny, hormony, neurotransmitery, růstové faktory a podobně. V typickém případě je jednou buňkou vylučována jistá signální molekula, například na jejím povrchu nebo přímo do volného mimobuněčného prostoru, zatímco druhá buňka přijímá signál, a to zpravidla skrz tzv. receptor. Z receptorů vedou různé signalizační kaskády dovnitř buňky, kde ovlivňují různé buněčné procesy včetně změn v expresi (projevu) genů. Co se ale stane, když je do těla dodáváno nemalé množství různých průmyslově vyráběných hormonů, které si tělo přirozeně nevyrábí, které se v něm přirozeně nevyskytují a kterým v podstatě nerozumí?


Mnoho lidí se domnívá, že veškerá voda ve vodovodním systému je zbavována průmyslových chemikálií, pesticidů, různých chemikálií vypouštěných z tzv. živočišné zemědělské produkce jako jsou antibiotika nebo hormony. Domnívají se, že když si koupí balenou vodu, že jsou chráněni, ale ve skutečnosti, většina těchto látek se do jejich těla dostává skrze obyčejné sprchování. Až na výjimky není dnes úniku před tímto všudypřítomným chemickým znečištěním, říká Erik D. Olson bývalý právní zástupce v Radě pro ochranu přírodních zdrojů USA. Pan Olson pracoval také jako ředitel a generální poradce Senátu - Senate Committee on Environment and Public Works. Součástí jeho odbornosti jsou rozsáhlé práce týkající se environmentálních a zdravotních rizik pocházejících z toxických chemikálií. Zabýval se také tzv. environmentální legislativou a účastnil se různých soudních sporů týkajících se toxicity chemikálií, vztahu mezi prostředím a zdravím dětí, konzumací vody a její čistotou. Účastnil se jednání týkající se předpisů upravujících množství olova a ftalátů, které jsou součástí tzv. Dokumentu o zvyšování bezpečnosti spotřebitelských produktů (Consumer Product Safety Improvement Act of 2008), zasadil se o prosazení předpisů týkajících se tzv. zelených budov a zelených škol, které jsou součástí Dokumentu energetické nezávislosti a bezpečnosti (Energy Independence and Security Act of 2007).

zdroje:
Dokumentární film FLOW FOR LOVE OF WATER - film by IRENA SALINA - ARTEFACT FILMS - 2010
MUDr. Igor Bukovský, Ph.D. - Návod na přežití pro muže, AKV 2007
CS Wikipedia


E-shop
Spojení srdcí
Magazin ZaObzorem
Prameny zdravi